Dnes v noci se mi zdálo o kohoutí stopě . Dokonce jsem se ve snu viděla, jak sahám do skříňky, kde mi už nějáký pátek leží sukně s oním vzorem. Starý úlovek ze sekáče, který čekal na svoji chvíli...
A když jsem se pak ráno probudila, bylo to jasné. Ruce mi cukaly a já věděla, že dneska se mnou nebude vůbec k vydržení, dokud z té sukně něco nestvořím.
Moje DIY jsou většinou hrozně spontánní, nepromyšlené a tak trochu upatlané. To protože vznikají za pochodu a většinou ani já sama nevím, co z toho vyleze. A tak to bylo i s tímhle květináčkem. Nejdřív jsem myslela, že to bude spíš rámeček, ale na ten dojde nejspíš někdy příště.
Napatlala jsem prostě na všechno Herukles a snažila se to celé něják zaobalit. Překlady a hrbolky byly samozřejmě všudypřítomné, ale nějáké velké detaily a přesnosti v takových záchvatech tvořivosti jednoduše nevnímám. To,oč tu běží, je okamžitá a co možná nejrychlejší radost z nového výtvoru a šnůrka to všechno kdyžtak jistí. A jak já ráda říkám, malé nedokonalosti jsou znakem ruční práce :o)
Taky tak milujete kohoutí stopu? ♥
Pac a pusu z lesa...
Jé, ten je parádní ;o).
OdpovědětVymazatKohoutí stopa mi připomíná pracovní kalhoty mého drahého (je kuchař) a s nimi spojené žehlení.. Takže nic moc milého..
Ale když teď vidím tvůj bájo květináč hned se mi líbí o moc víc a příště si na něj nad žehlícím prknem určitě vzpomenu ;o).
To je supér to je skvělá zpráva! Taky ty kalhoty mám doma,a nosím je normálně mezi lidi, protože si mi líbí :o)
Vymazat